Obracím se tímto na členy a příznivce Svobodných v Praze 7, aby se zúčastnili referenda, které se bude konat ve dnech prezidentských voleb. Vlastně se budou konat referenda dvě. Petičnímu výboru se podařilo získat dostatek podpisů pod petici proti stavbě předražené budovy radnice. Praha 7 se referendu bránila i soudně, ale neúspěšně. Následně přidala do referenda některé otázky své, asi pro rozmělnění.

O plánech na koupi předražené radnice v Praze 7 jsem Vás na stránkách našeho zpravodaje i možná osobně už informoval. Původní plán dokonce převyšoval cenu jedné miliardy korun. Jsem rád, že se podařilo využít prvku přímé demokracie, škoda jen, že ještě nemáme k dispozici systém lidového veta navrhovaného Svobodnými. Ve fázi příprav by totiž občané vůbec nemuseli do složitého procesu na radnici vstupovat. V případě, že by zastupitelstvo schválilo variantu, se kterou by občané vůbec nesouhlasili, měli by občané právo posbírat podpisy na podporu referenda o lidovém vetu takového rozhodnutí. V případě uplatnění veta by zastupitelstvo navíc jako nelegitimní muselo být rozpuštěno, takže by si zastupitelé ve strachu o mandát pořádně rozmýšleli, o čem a jak hlasují.

Nyní stojíme před složitými otázkami, které bychom při lidovém vetu vůbec řešit nemuseli. Dovolím si proto uveřejnit svůj komentář ke všem otázkám. Zatímco u občanské části referenda se přikláním více k odpovědím ano, u nápadů Prahy 7 volím vždy NE.

Otázky položené k rozhodnutí v místním referendu vyhlášeném rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2012

OTÁZKA 1. Souhlasíte s tím, aby celkové náklady na pořízení sídla Úřadu Městské části Praha 7 (včetně případných přidružených organizací nesouvisejících přímo s provozem Úřadu městské části Praha 7) byly omezeny částkou 500 milionů korun včetně DPH a případných úroků?

Souhlasím, aby celkové náklady na budovu radnice byly co nejmenší. Dříve se radnice vešla do dřevěného domku z roku 1947, nyní potřebuje asi 10x více úředníků, protože jí stoupají povinnosti z přenesené správy. Státní správa ale nemůže být důvodem zadlužování městské samosprávy. Počet úředníků bude potřeba do budoucna naopak snižovat a co si pak městská část počne s přebytkem kanceláří postavených na dluh? Podnikat s nimi určitě umět nebude. Proto si myslím, že by radnice měla zůstat i nadále v nájmu, je to flexibilní řešení. Např. v nedaleké Národní galerii je místa dost. Galerie sama neví co s ním. Samostatné vchody Veletržní palác má. Pro začátek by to mohla být jedna z variant.

OTÁZKA 2. Jste pro zrušení dosavadního procesu výběru sídla Úřadu Městské části Praha 7 a pro vyhlášení nového výběrového řízení podle zákona o veřejných zakázkách nebo koncesního zákona s preferencí výstavby na vlastním pozemku Městské části Praha 7?

Pokud se do té soutěže vejde i varianta pronájmu a Praha 7 bude účast v soutěži aktivně podporovat, jsem pro. Jen s výstavbou na vlastním pozemku si iluze nedělám. Praha 7 určitě najde nějaký pozemek, který výhodně smění třeba právě za pozemek pod Argentinskou hvězdou, finančně se pak vyrovnají při stavbě. Vlk se nažere …

OTÁZKA 3. Jste pro to, aby byl výběr řešení sídla Úřadu Městské části Praha 7 proveden tak, že hodnotícími kritérii bude zejména ekonomická výhodnost a dopravní dostupnost pro občany MČ Praha 7?

Samozřejmě ekonomická výhodnost na prvním místě, ale jak ji přesně dopředu hodnotit? Analýzy přiohnou. Stejně tak dopravní dostupnost - i když dopravní podnik (možná spíše ROPID), omezuje v poslední době v Praze spoje, byl před časem v Praze 7 zaveden nějaký pidibus. Náhodou se tak stalo v době, kdy se začalo mluvit o dopravní dostupnosti objektu Argentinská hvězda a v době, kdy byl pan starosta členem dozorčí rady Dopravního podniku. Myslím, že bude v silách obce přiohnout trasu pidibusu tam, kde novou radnici umístí. Dopravní obslužnost tak bude zajištěna rathausbusem.

OTÁZKA 4. Jste pro to, aby byla na architektonické řešení sídla Úřadu Městské části Praha 7 vyhlášena veřejná architektonická soutěž podle pravidel České komory architektů?

Já jsem pro pronájem, ten už má svou architekturu vyřešenou. Opět nevím, co odpovědět.

Otázky položené k rozhodnutí v místním referendu vyhlášeném Zastupitelstvem Městské části Praha 7 dne 3. 12. 2012

OTÁZKA 1. Souhlasíte s tím, aby orgány Městské části Praha 7 činily v rámci samostatné působnosti městské části úkony pro to, aby v ulici Milady Horákové v úseku od Letenského náměstí po Strossmayerovo náměstí byla vytvořena pěší zóna obytného typu s umožněním tramvajové dopravy a příčně vedené automobilové dopravy?

Zklidňování dopravy vede jednoznačně k umrtvování obchodního života v místě a ne k žádné revitalizaci. Navíc mi není příjemné, že ostatní občané Prahy 7 mají rozhodovat o dopravě v ulici, ve které bydlím. Dávám určitě NE.

OTÁZKA 2. Souhlasíte s tím, aby orgány Městské části Praha 7 činily v rámci samostatné působnosti městské části úkony pro to, aby tranzitní doprava vedená mezi Hlávkovým mostem a mostem s pracovním názvem Nový Trojský most byla vedena pod povrchem?

Zde se otázka trochu změnila, původně se ptala, jestli souhlasíme se zahloubením v Bubenské ulici. Zde je potřeba drobné vysvětlení. Tranzitní doprava nyní vede z Hlávkova mostu do Argentinské ulice na most Barikádníků. Kopíruje tak historickou trasu z Prahy na sever, která fungovala určitě již ve 12. století. Bohužel žádná modernizace nás transitu nezbaví, asi ani tunel Blanka. Podle původních plánů měl vzniknout nedaleko od mostu Barikádníků (dříve Trojský most) most nový, který měl navazovat na novou komunikaci rovnoběžnou s ulicí Argentinskou, procházející územím tzv. Bubny-Zátory. Nové ulice však zajím nejsou a nový Trojský most, který je těsně před dostavbou, vede na jedné straně k tunelu Blanka a na naší straně nikam - vlastně do tramvajové zastávky Nádraží Holešovice. Zdá se mi, že proti původnímu plánu ho postavili trochu jinde.

V osmdesátých letech při budování metra Vltavská vznikla na nábřeží jako předmostí Hlávkova most naprosto zoufalá křižovatka, která opět rozdělila Holešovice a Bubny. Negrelliho viadukt a bubenské nádraží je rozdělili na 100 let pro dopravu, křižovatka nedlouho poté zas pro pěší. Osobně si myslím, že u tranzitní dopravy by Praha 7 měla řešit hlavně předmostí Hlávkova mostu a průjezd územím Bubny-Zátory nechat na staviteli. Ten, jestli chce prodávat nemovitosti dráž, ať si zahloubení na svém území zaplatí sám. Naopak Bubenská ulice a spodní část Veletržní by si možná opět zasloužily tramvaje místo tranzitní dopravy.

Dávám tedy jasné NE.

OTÁZKA 3. Souhlasíte s tím, aby orgány Městské části Praha 7 činily v rámci samostatné působnosti městské části úkony pro to, aby v územním obvodu této městské části působilo v budoucnu zdravotnické zařízení léčebně preventivní péče poskytující všeobecnou ambulantní zdravotní péči?

Jaké úkony? Postavit novou polikliniku? Nejlépe nečinit žádné úkony, abychom žádné lékaře nezvýhodňovali před ostatními. Již zde působí i soukromí lékaři, není žádná kritická situace. Volím určitě NE.

Zatímco u občanské části referenda se přikláním více k odpovědím ano, u nápadů Prahy 7 volím vždy NE.

Ať se Vy rozhodnete jakkoliv, přijďtě prosím k referendu. Pro jeho platnost je nutná účast 35% občanů Prahy 7.