České sněmy a tabák
Při četní pojednání V.V.Tomka o sněmech českých mě zaujalo několik pasáží o tabáku. Překvapilo mě, jak je to věčné téma a proto bych se rád o tyto pasáže podělil:
Hned při prvním zavedení sbírek těchto roku 1657 jednalo se také o tabák, aby se z něho platilo; stavové však uznali, že jest kouření tabáku věc škodlivá pro nebezpečenství ohně, a uzavřeli, aby byl tabák kouřicí docela zapověděn, pod pokutou, kdoby jej přivezl nebo prodával.
A však již roku 1663 uznalo se, „poněvadž zapověděný kouřicí neb piptabák předce tajně a potutelně do země přichází,” aby se od těch, kteří jej prodávají, platilo z každé truhly, která se přiveze, dva tolary říšské, z kazdé pak truhly, ježto by ven ze země byla vezena, jeden tolar. Výslovně mínilo se tím, aby tudy s tabákem obchod vésti chuť odňata byla. Účinek tento nebyl však dosažen ; spozorovalo se toliko, že si obchodníci dávali dělati větsí truhly, aby méně platili.
Když pak již roku 1664 jistý vysloužilý rytmistr, Petr Theobald, s některými společníky žádost zadal k císaři, aby mu svobodný, to jest výhradný, obchod v témž kouřicím neboli piptabáku povolen byl, kteroužto žádost jeho dal císař sněmu předložiti; svolili stavové k tomu, a propůjčili Petrovi Theobaldovi a jeho společníkům svobodný obchod v tabáku na rok, tak aby povinen byl platiti po dvou tolařích čili čtyřech zlatých Rýnských z každého centnýře. Odtud propůjčoval se obchod s tabákem čili abalda až do roku 1677 vždy na rok té straně, která z něho nejvíc a pod bezpečnějsím zaručením odváděti chtěla.
Roku 1677 navrátili se stavové k vybírání cla z tabáku na hranicích vyběrčími královskými při pomezních clech, kteří za to měli míti v odměnu padesátý peníz, a nařídili také daň z tabáku, který v zemi vzroste neb ze země se vyváží, ač jestě jednou s doložením, žeby uzívání tabáku mělo raději přestati, jakožto nebezpečné a škodlivé.
Již však roku 1681 uzavřelo se, aby tabák zase propůjčován byl, i převzali jej roku 1682 Pražstí kupci; zavázali se platiti z každého centnýře domácího tabáku 4 zlaté, z přespolního prostého 5 zl. z brasilského též virginského 6 zl.
Mezitím žádal císař a obdržel od stavů již roku 1691, že mu postranní sbírky z tabáku, dotud pro zem vybírané, postoupili na tři léta za náhradu toho, co předtím dle průměru vynášela, totiž za 7536 zl. ročně. Po uplynutí těch tří let (1694) stalo se další postoupení pod touž výminkou opět na tři, potom (1697) opět na dvě léta, později pak pokaždé od roku na rok, ačkoliv sbírka ta vynášela již ročně okolo 20,000 zl.
Stavové tuším hleděli k této zkušenosti, když roku 1697 nechtěli zavésti nové sbírky z mouky, majíce na jednom příkladě dosti, že postránní sbírka, jak medle ji přivedli k větší výtěžnosti, lákala dychtivost vlády, aby se jí zmocnila pro sebe. A však vláda také v tom ohledu nezachovala se konečně v mezích zákonnosti, nýbrž bez svolení sněmovního zavedla některé podobné sbírky, jakož z masa, z kozí, z papíru, o své ujmě a k své ruce.
Stavové měli již na sněmě roku 1698 příčinu k stěžování na „škodlivé a málo platné akcizy”; ale žádost jejich, aby císař království od nich ušetril, nebyla na ten čas vyslyšena.
Podobně zavřena roku 1736 smlouva o důchod z tabáku následkem stížností proti spůsobu, kterým stát užíval práva na tento důchod, prvotně od stavů naň přeneseného. Byl totiž obchod s tabákem i dělání jeho ve fabrikách k tomu zřízených od státu ještě vždy pronajímán buď jednomu nebo více podnikatelům společně v celé zemi, k jichžto hájení, aby jim nikdo do obchodu neb fabrikací té nesáhal, bylo nepochybně potřeba dohlídky obecenstvu obtížné.
Stížností proti tomu ujali se stavové všchněch tří zemí koruny české společně, a žádali, aby byla abalda čili pronajímání tabáku zrušena a obchod s ním vůbec propuštěn. Císař svolil k tomu roku 1736 na ten spůsob, že stavové vsech tří zemí uvolili se platiti ročně 450,000 zl. a za to jest jim důchod z tabáku postoupen, tak aby směli uložiti nějaký plat za povolení k sázení, k fabrikací neb k obchodu s tabákem, též přirážku na tabák do země dovážený.
Dle dorozumění mezi zeměmi vypadlo z oné summy na království české 225,000 zl. ročně, na kterémžto základě zavřena smlouva zvláštní mezi stavy českými a císařem dne 30. Prosince 1736, a vstoupila od 1. Ledna 1737 ve skutek.
[comment]: <> Pozn. Roku 1783 zavedl Josef II. tabákový monopol, který byl pro větší zisk rakouské vrchnosti později “vylepšen” o zakáz pěstování tabáku komukoliv na celém českém území. ()